Železniční modelářská mapa

právníkova mapa



Jaroměř 7.V. - 11.V. 2025

připravované provozní setkání TT/TTe v epochách III. - IV.

Vážení kolegové a příznivci, 

již tradiční provozní setkání v měřítku  TT a TTe v Jaroměřské hale ASVAJ se v roce 2025 bude konat od středy 7. května do neděle 11. května péčí Klubu trati 3b z Malých Svatoňovic - Strážkovic,  sekce TT - Provoz a sekce TTe v Zababově a Československé modulovky TTe, klubu Railnet Bratislava, klubu úsTTí a klubu MODULÁŘI.CZ  . 

V řádném termínu přípravný tým zveřejnil propozice setkání zde 

Uzávěrka přihlášek modulů byla 7. února 2025, všichni další účastníci provozu jsou srdečně zváni, stačí, když se ozvou koordinátorovi setkání.    

 

síť

Po debatách a schválení přihlášenými majiteli služeben včetně uvážení o směrování dálkových a místních nákladních vlaků a stanicích, kde budou řazeny a základnich principech osobní dopravy  byl vytvořen  návrh sítě

 

- hlavní trať, D2 : Radost - Svor - Černá n.Ú. - Moldava - Rumburk - Studenec - Výpravčice

- vedlejší trať, D2 - Rumburk - vl.Certlov - Hora Sv. Šebestiána -  Ronov (-  a pokračující oblast kolegů TTe, tedy úzkorozchodných a řepařských drah) 

- místní dráha D3 Ronov - Vrdy-Bučice, dirigint v Ronově    

- vedlejší trať, D3 - Rumburk - Přístav (- a pokračující oblast kolegů měřítka N), dirigent v Rumburku 

- místní dráha, D3: Studenec - vl.Pivovar - Skovice-dvůr - Janovice u Trutnova - H.Hádkov - Martinice na Hané, dirigující dispečer v Martinicích na Hané

- místní dráha, D3: Černá n.Ú. - z.Podlužany - Bocovo - vl.Kamenolom - Trnávka, dirigent v Černé n. Úpou 

 

Nejdůležitější vlečky z hlediska objemu přeprav:  

 

Lom P.B. - v obvodu žst. Ronov

Stáčírna Certlov - na trati

vlečkový areál Brodek - v obvodu žst. Studenec

Vápenka - v obvodu žst. Studenec

Pivovar - na trati mezi žst. Studenec a nákladištěm Skovice - dvůr

AZNP - v obvodu žst. Trnávka

OFZ - v obvodu žst. Svor

Správa státních hmotných rezerv - v obvodu žst. Svor

 

layout: 

Péčí kolegy Joseyho je k dispozici po několika diskutovaných návrzích a doplnění o části sítě drah TTe čili úzkorozchodných a řepařských  a sítě kolegů měřítka N navazující na přístav tento: 

layout Jaroměř 2025 finální verze          

 

Projděme si nyní layout podrobněji: 

výchozí skrytá stanice: žst. Radost 

Hlavní jednokolejná trať Radost - Výpravčice ve všobecném směru ze severozápadu na  jihovýchod vychází ze skryté stanice  Radost, která obecně představuje napojení na zbytek sítě směrem ku Praze, zde je také počátek trati. 

Detailní popis konstrukce a stavby žst. Radost je zde včetně jejího kolejového plánu: 

konstrukce a stavba žst. Radost

Tato stanice má průběžnou hlavní kolej číslo 1 v přímém směru a dopravní koleje symetricky rozvinuté v liché skupině číslo 3, 5, 7 a v sudé 2, 4, 6 s kusými odstavnými kolejemi 6a a 7a. 

Ke stanici je připojen modul s točnou pro otáčení parních lokomotiv do správného směru.  

 

Ze stanice Radost trať pokračujem pravým obloukem a navazujícím levým na rovný úsek kolem velké vlečky průmyslového areálu Oravských ferozliatinárskych závodov (OFZ), které  jsou významným přepravcem a jejichž vlečka zásobuje layout velkým množstívm vozů.   Vlečka OFZ je zaústěna do traťové koleje těsně před zhlavím stanice Svor a je od Radosti kryta jejím vjezdovým návěstidlem, takže dopravně už je součástí svorské stanice.

 

žst. Svor  

Má čtyři koleje průběžné dopravní, jednu kusou VNVK a dvě krátké průběžné manipulační koleje sloužící pro předávání zátěže a jízdy na vlečku Správy státních hmotných rezerv, který je zaústěna do středního zhlaví svorské stanice, které ve skutečnosti  původně sloužilo místní spojovací trati  do Cvikova a Jablonného v Podještědí. 

Stanice Svor má radostské zhlaví v levém oblouku, vlečka státních hmotných rezererv se odklání ze středního zhlaví v ostrém protisměrném oblouku doprava.ě. 

Pro dopravu na modulišěi je důležité, že v blízkosti stanice Svor mají  místo stoly šéfa strojní služby, kam vyjma něj a osob, jimž to dovolí, nemá z bezpečnostních důvodů nikdo další přístup. Prosíme účastníky, aby tento bezepčnostní pokyn v plné míře respektovali, je vzájmu ochrany i jejich modelů.           

 

Ze stanice Svor je hlavní trať trasována dvěma protisměrnými oblouky, nejdříve pravým a následným levým,  s vloženými rovnými úseky do žst. Černá nad Úpou.  

 

 žst. Černá nad Úpou  

Jde o čtyřkolejnou stanici souměrně vyvinutou, s dopravními kolejemi průběžnými 1, 2, 3 a 5b a manipulační kolejí 5a, u niž je sklad kusových zásilek a volné složiště. Mezi kolejemi 3 a 5 je kolejová spojka, která dělí koleje 3 a 5 na části 3a, 3b a 5a a 5b. 

 

místní dráha Černá nad  Úpou - Trnávka

Do koleje 5b je zaústěna ostrým levým obloukem místní dráha do Podlužan zastávky a pokračující do dopravny Bocovo, v niž je možné křižování, dostižení  a předjíždění. Dále místní dráha  pokračuje rozvinutím své trasy traťovým úsekem s vlečkou kamenolomu do koncové dopravny Trnávka, do které jsou zaústěny vlečky Zemědělského zásobování a nákupu  a AZNP, n.p. Doprava na místní dráze v úseku Černá nad Úpou - Trnávka  je provozována dle předpisu pro zjednoudušenou dopravu D3, dirigent sídlí v Černé nad Úpou.       

 

Z Černé nad Úpou se hlavní trať dvěma levými blouky stáčí do stanice Moldava vČechách. 

 

žst. Moldava v Čechách

Její kolejový plán je k dispozici zde           

V Moldavě jsou dopravní koleje čís. 1, 3, 5, 2 a 4. Koleje 6, 8, 10, 12 a 14 jsou směrové v nákladním obvodu, na něž se rozposunovávají vozy z výtažné koleje. Kolej 16 je objízdná a slouží též pro vjezd do výtopny.  

 

Z Moldavy hlavní trať pokračuje do  Rumburka. 

 

žst. Rumburk  

Kolejový plán této stanice je k dispozici zde  

Z koleje číslo 1 pokračuje hlavní trať do Studence. Z koleje číslo 3 vychází hlavní odbočná trať druhého řádu do Hory Svatého Šebestiána, Ronova a Vrdů- Bučic.  Do kolej číslo 3 je též zaústěna spojovací trať do Přístavu, kde je přechod zásilek trajektem na síť kolegů měřítka N.           

V Rumburce je též výtopna. 

Studenecké  zhlaví rumburské stanice je vybaveno v souladu s návěstními předpisy platnými do roku 1953 trojramennýmí odjezdovými návěstidly, která v poloze volno: 

- jedním ramenem povolují odjezd na trať do Studence

- dvěma rameny povolují odjezd na trať do Hory Svatého Šebestiána

- třemi  rameny povolují odjezd na spojovací dráhu do Přístavu. 

   

hlavní trať druhého řádu Rumburk - Hora Sv. Šebestiána - Ronov - Vrdy-Bučice 

V tomto traťovém úseku je mezi stanicemi Rumburk a Hora do trati zaústěna úvraťová vlečka stáčírny Certlov, na níž je vysoký obrat vozů se zásilkami místní lahvované minerální vody. 

žst. Hora Svatého Šebestiána

Žst.  Hora Svatého Šebestiána je tříkolejnou stanicí s dopravními průběžnými kolejemi čís. 1 a 2, průběžnou manipulační kolejí čís. 3, u níž je skladiště kusových zásilek s rampou a kusou manipulační kolejí čís. 5. 

Přehledný kolejový plán této stanice je k nahlédnutí zde  

Z Hory Svatého Šebestiána pokračuje trať přes splítku s úzkorozchodnou tratí do přípojné stanice Ronov, v níž je napojena rozsáhlá síť úzkorozchodných drah. 

žst. Ronov 

Na normálním rozchodu disponuje tato stanice  dvěma průběžnými dopravními kolejemi a jednou manipulační a dále kolejištěm sítě úzkého rozchodu včetně podvalníkové jámy a rampy pro přechod vozidel normálního rozchodu na podvalníky, které jsou na síti kolegů TTe běžně provozovány.          

Ze stanice Ronov trať pokračuje přes úsek se zastávkou Tetín, před níž je jednak  zaústěna vlečka Lomu Petr (něco červenýho) Bezruč a jednak se nachází úrovňové křížení s dráhou úzkého rozchodu, do stanice Vrdy-Bučice, postavené podle skutečnosti včetně zaústěných vleček Prefy, ZZN a dalších. 

 

dopravna D3 Vrdy - Bučice 

Dopravna Vrdy-Bučice  disponuje dvěma kolejemi průběžnými dopravními a dvěma manipulačními a vlečkami ZZN a n.p. Prefa a odbočkami vleček cukrovaru a k řepníku.    

 

 

síť úzkého rozchodu 760 mm (TTe)

Letos je impozantně rozvinutá a skládá se z tratí ČSD a řepařské drážky. 

síť tratí ČSD:    

Brandov - Dětřichov

Ronov - splítka s tratí normálního rozchodu  - Dětřichov - Horní Povelice - Domašín s vlečkou celulózky - Studce

Ronov -  křížení s tratí normálního rozchodu - Lom P.  Bezruč - Lom Pecka s vlečkou 

 

síť řepařské drážky: 

Studce - Banja Luka - Mcely -  Loučeň - Hajc - cukrovar

 

telefonie

Telefonní síť systému Bardoděj dodávaná správou zabezepčovací a sdělovací techniky a n.p. Pájka-drát (dřívější Schwabe & Netáhlo s.r.o) je pro letošek naplánována takto     

 

rozvody sítě 230 V 

Péčí pana kolegy emeritního máme připraven plán rozvodu sítě 230 V. Majitelé stanic se zdvořile a důrazně žádají, aby si připravili dostatečný počet prodlužovacích kabelů, samozřejmě, jak je u nás zvykem, továrních. Žádné "domácí bastly" nepřipouštíme a budou nemilosrdně z moduliště odstraněny (ne snad, že bychom to někdy museli řešit, ale to, co občas člověk vidí na setkáních jiných nebo dokonce na jejich fotkách, z toho mu vlasy vstávají hrůzou na hlavě...)       

Černá čísla na plánku odkazovaná  černou čárkou označují příbližnou délku prodlužovacího kabelu v metrech. 

Plánek je zde