po dvou letech v Týnci
Motto: Snad nás pandemici nezruší.
Motto II: Nezrušili.
Příprava
Každé setkání je unikátní dílo. Pořádný opus má svou předehru, u nás se jí říká propozice .
Účast letos brali vedle nás tetitů též teteité čili kolegové z československé modulovky TTe .
layout
Ivůrcem layoutu byl p. kol. vrchní rada stavební správy Josey:
dcc
Projektantem DCC byl p. kol. vrchní vládní rada Pavel Štěpánek, emeritní sekční šéf:
telefonie
Projektantem telefonie byl p. kol. M. Bardoděj - Slídil, sekční šéf TTe:
předpisy
Pravidla platná pro stavbu a bourání layoutu a deponii vozidel a dopravní předpisy pro toto setkání vizte prosím zde:
jízdní řád
Odbor sestavy civilního jízdního řádu připravil jízdní řád normálně rozchodné trati a rozkaz o zavedení GVD:
NJŘ trati Malé Svatoňovice - Tetín
Ke konstrukci letošního týneckého jízdného řádu budiž poznamenáno, že byl konstruován nadvakrát, protože po dokončení třítýdenní práce si jej jeho konstruktér nemaje zálohy nevratně omylem vymazal z paměti svého počítče: zlatý kružítko s trojúhelníkem, tužkou a pravítkem, sakra práce! No, tak si během tří dnů v časové tísni nákresný jízdní řád nakreslil znovu, ještě že máme k dispozici program Grafikon od kolegů Černohorských z klubu Ostramo , za nějž velmi děkujeme.
Ten první zkonstruovaný a smazaný grafikon byl možná o malinko lepší....
Druhou poznámkou je příznivé zjištění, že neplatí dříve autoritativně zjevovaná "pravda", že je nutné nejdříve zkonstruovat do modelového GVD nákladní vlaky. Naopak, dvakrát jsem vyzkoušel, že klasický postup konstrukce, tedy nejdříve rychlíky, pak spěšné a osobní vlaky, pak vlaky nákladní dálkové, manipulační a nakonec vlečkové a lokomotivní je také možný a záleží jen a jen na chuti a vlastním postupu konstruktéra a nikoli na nějakých autoritativních "pravdách".
Jízdní řád vzhledem k topografii sítě a rozmístění točen v ní počítal s pravidelným přepřaháním lokomotiv v Moldavě, když jely "dolů", do Svatoňovic. A s tím souvisí třetí, asi nejzajímavější zjištění: karty lokomotiv jsou k velikému, převelikému užitku, ale když se ztratí nebo pomíchají nebo je dokonce ze začátku chyba v oběhu, nemusí se zpožďovat nebo dokonce zastavovat provoz, jak se opět snažili nám někteří tvrdit.
My jsme totiž nevěděli, že lokomotivní karty jsou k ničemu a ohrožují plynulý provoz, a tak jsme je bez problémů používali.
Rutinní přepřahání u osobních vlaků v Moldavě ve směru z Ronova do Malých Svatoňovic, aby stroje v úseku Moldava - Malé Svatoňovice nejezdily tendrem v obráceném postavení, když v Ronově nebyla točna, kterou měly k dispozici výtopny v Malých Svatoňovicích a Moldavě, stojí za poněkud rozvedenou zmínku právě kvůli lokomotivním kartám. Přepřah probíhal v poklidu, bez jakéhokoli stresu. Totéž platilo při vystavování strojů na vlaky. Těch několik málo případů zatoulaných karet a jedné chyby v oběhu, jsme neřešili zastavením provozu a dokazováním si "kdo měl pravdu, že karty jsou k ničemu nebo že to bez nich nejde" a podobnými zbytečnostmi, jimž občas holdují hrdinové internetové diskusní klávesnice nahrazujíce tím obyčejný osobního rozhovor, ale krátkou poradou výpravčích moldavského a svatoňovického, konstatováním, že cimrmanovské pravidlo hromadění horníků v dole platí i v případě oběhů lokomotiv, doplněním lokomotivních karet oběhů na místě a zařazením jednoho Lv nsl. v trati Moldava - Svatoňovice. A kupodivu - ono to bez problémů fungovalo....
Dodávat, že bajky o tom, že strojmistr z výtopny vystaví právě to, co je po ruce, jsou jen bajkami nebo nepřesnou vzpomínku chaosu a nepořádku železnice konce zahnívajícího socialismu 80. let, by možná bylo zbytečné, ale je to poučením pro budoucno, až zase někdo bude bajkařit. My jsme se pohybovali v epoše III. a počátku epochy IV., kdy to, že "vjezdová kolej je jednou provždy určena jízdním řádem" a lokomotivní turnus je pořádek a nikoli chaos a lenivý neřád, ještě pořád bylo prakticky dodržovaným pravidlem a nikoli ve jménu operativy popíranou vzpomínkou. Lokomotivní karty fungovaly a velmi pomáhaly celé setkání a vnesly alespoň do moldavské výtopny řád a tím i klid, pohodu a radost z provozu, který odsejpá jak dobře sehraný jazzový big band. Pan Fuchs by měl určitě radost.
Popis tratí a provozu
Naše stavební správa trasovala hlavní trať z Malých Svatoňovic přes Studenec, Moldavu a Drnov do Ronova. Ze Studence odbočovala místní dráha do Trnávky a Vrdů-Bučic, k nimž byl připojen Mochov ve funkci malého cukrovaru. Těsně k Drnovu byl připojen Nový Oldřichov jako tamější místní nádraží, z nějž vycházela pozapomenutá lokálka přes Horní Hádkov do Překladiště, ožívající řepnou kampaní a několika málo osobními vlaky a jedním vlakem manipulačním k dopravě těch několika vozů do prvního styčného bodu se sítí úkorozchodných drah - Překladiště.
Překladiště je oním zkušebním a provizorním modulem s první funkční TT/TTe podvalníkovu jámou, která vznikla proto, že její konstruktéři - kolegové z TTe nevěděli, že to nejde.
Nejzajímavější částí laoyutu z hlediska novinek byl traťový úsek Drnov - Ronov. Před stanicí Ronov totiž byla situována plně funkční splítka rozchodů TT/TTe 1435/760 mm, díky níž se trať úzké z Překladiště a Bohušova napojila na síť úzkorozchodných drah v Ronově. Z hlediska elektrického zapojení je podvalníková jáma v Překladišti izolována na obě strany jak do sítě úzkého, tak normálního rozchodu, takže nevytvářela elektrickou smyčku.
Ronov byl ústřední přechodovou a podvalníkovací stanicí, kudy přecházela většina zátěže ze sítě úzkého rozchodu na normální a naopak. Navíc byl provoz v Ronově zpestřen připojením Lomu se zastávkou Tetín.
Z hlediska nákladní dopravy tak i na tomto relativně malém laoyutu jsme vytvořili atrakční obvody generující silný a realistický vlečkový provoz jak vozovými zásilkami, tak skupinami vozů:
Malé Svatoňovice s doly na černé uhlí a ve funkci skryté stanice pro "zbytek světa" včetně Pn vlaků s hnědým uhlím a jejich vyrovnávkami.
Studenec s vlečkovým areálem Brodek, který má s vé neopakovatelné kouzlo a dokážýe velmi slušně zaplnit manipulační vlka. A k tomu vlečka cementárny, polykající černé uhlí po vagónech a vystavující cibule (rajky) v nikoli malém množství.
Vrdy - Bučice s panelárnou s funkčním portálovým jeřábem (nádherné dílo!), uhelnými sklady, vlečkou ZZN a cukrovarem.
Ronov se sousedním Lomem a přechodem na síť úzkého rozchodu.
Krátká lokálka z Drnova přes Hádkov do Překladiště, z níž byl instradován jednou denně řepný separát do Vrdů-Bučic a menší počet vozových zásilek.
Službě strojní účastníci přihlásili stroje jak počátku epochy III (Garbeho 377.05/ex P8, 413.0, mikáda chyběla), tak stroje již dieselové. Vzhledem k dlouhé prodlevě mezi setkáními jsme opustili záměr jen parního provozu, tedy směřování lokomotivní služby do přelomu epoch II. a III. a uspořádali dnes už klasické obsazování: na začátku parní trakce, pak postupný, poklidný přechod na trakci dieselovou. Nepořádali jsme žádnu náhlou výměnu lokomotiv mezi sejšnami, ale postupně při obratech ve výtopnách zařazovali do turnusů lokomotivy moderních trakcí.
V trati Studenec - Trnávka - Vrdy-Bučice konal neúnavně službu Komárek M 124.0. Krásný závan nostalgie epochy II.....
Samotná stanice Vrdy - Bučice již byla několikrát v reportážích představena, stále je zdokonalována a obohacována o zajímavé funkční a velmi pěkně propracované celky, zatím naposledy o portálový funkční jeřáb k nakládce panelů z místní Prefy. Podrobnější informace o vývoji a pokračování celého projektu trati Skovice-dvůr - Skovice - Vrdy-Bučice - Dírov, která se spolu s moduly TTe a stanicí Hora Sv. Šebestiána řadí k tomu krajinářsky i elektrotechnicky a mechanicky nejlepšímu, co lze v modulovce TT a TTe vidět, laskavý čtenář a zájemce nalezne na webových stránkách našich zababovských kolegů PaMiho a Pavla-HP: vlaky tt a Moduly TT
Fotky
Všechny fotografie, není-li dáno označeno jinak (c) Photography Tereza Tess Lakomá, 2021:
traťový úsek s tzv. Köcherovým viaduktem
jedna z dopraven na síti úzkého rozchodu TTe
posun v Ronově na přechodu normálního a úzkého rozchodu
sasky v Ronově do tetínského lomu
posunovací lokomotiva tetínského lomu
motorový vůz řady M 11.0 na trati
úzkorozchodné vozy říšské dráhy v Tetíně
přístřešek zastávky normálního rozchodu v Tetíně
zababovský přesný modulový čas
trnávecké a svatošebestiánské zhlaví žst. Studenec s částí vlečky Brodek
panelárna ve Vrdech-Bučicích I
panelárna ve Vrdech-Bučicích II
osobní vlak na trati ze Studence do Svatoňovic
nákladní vlak na rozchodu 760mm
posun na vlečce vápenky ve Studenci
