Kokava/Hnúšťa 23. V. – 27.V. 2018
provozní setkání TT
Na kokavské setkání do Hnúště jezdím rád.
Péčí Zorana Nikoliče a jeho kolegů z KŽM Kokava a Modelářského klubu Košice se už několikátý rok v Městské sportovní hale můžeme jako parta nadšenců sejít a zařádit si na provozním setkání. Pro mě ta setkání mají zvláštní kouzlo: jsem prostý účastník, nejsem členem organizačního týmu, je to pár týdnů po Jaroměři pro mě odpočinek.
Letošní layout byl nápaditý: ze sst. Nové Mesto vedla dvojkolejka do stanice Chrisov, která sloužila jako přechod z dvojkolejky na jednokolejnou tratˇ, přičemž z Chrisova odbočovala jednak lokálka D3 do Betonárky, na druhé straně odbočkou Obora do Nového Oldřichova. Jednokolejná hlavní trať pokračovala přes Kokavu nad Rimavicou a dlouho rovinnou odbočku Dvorníky –Zádiel jednak do Drnova, jednak do Jurova Dvora.
Odbočka Dvorníky – Zádiel prošla rekonstrukcí a zakrajinováním, svým kolejovým uspořádáním umožňuje tvůrci grafikonu lecjaká kouzla.
Jurajov Dvor je účelná menší skrytá stanice, kterou dobře znám např. z bernolákovských setkání.
Drnov sloužil pro mě ve velmi neobvyklé funkci: byl stanicí koncovou, z jeho odbočky lokální dráhy vycházela krátká lokálka do Zeleného a pomocí odbočky Hrad, situované do obvodu stanice úvratí přes Kamenolom další lokálka do Bocova.
Odbočka Hrad byla vybavena návěstidly se samočinným stavěním do polohy Stůj! po projetí vlaku, je to pro výpravčího velká pomoc.
Grafikon ze Zoranovy ruky měl typickou jeho vlastnost: občas ve stanici měl výpravčí více vlaků, než kolejí, aby se nenudil. A v Drnově, kde jsem část setkání sloužil, opravdu nuda nebyla. Přechod zátěže z lokálek na hlavní trať, obracení souprav vlastní zátěž pro stanici. Byl to místy opravdu frmol.
Grafikon byl zkonstruován ve dvou verzích, jedné pro menší počet účastníků a v druhé pro jejich vyšší počet: dle mého skromného soudu se druhá varianta příliš neosvědčila. Také vyžadovala jiné rozestavení lokomotiv do výchozího postavení, což zdržovalo. Velmi bych se přimlouval pro příští setkání za jednovariantí grafikon pro počty aktivních účastníků setkání. Ještě více pak bych se na příště přimlouval za grafikon 0 – 24, protože klony GVD nikoli celodenní, zde 6 – 18, mi přijdou ochuzené o noční čas, který bývá plný zajímavých dopravních situací s kursovými spěšninovými a poštovními vozy, posledními nočními a prvními ranními osobními vlaky a provážením vlaků nákladních, které se nevejdou do ranní a odpolední špičky.
GVD byl konstruován v čase 1:4 a byl velmi dobře sladěn s délkou mezistaničních úseků.
Stavba a příprava laoyutu byla trochu zdlouhavější, ale co pro mě bylo a je velmi pozitivní, je trend kokavských setkání: každé další je propracovanější a lepší než to předchozí. Dávno vymizely a jsou minulostí technické problémy za provozu (letos nebyly žádné).
Velkým plus je hnúštecká hala. Letos jsme dokonce moduly stavěli nikoli na palubovku, nýbrž na připravené zátěžové koberce.
Jako tradičně byl velmi dobrý catering, třešinkou na dortu byla kavárna přímo v hale, jejíž vynikající kafe a prosluněná terasa byla příčinou prodlužování obědových a večerních přestávek.
Organizátoři setkání neměli jednoduchou úlohu, protože setkání se konalo bez původně plánované účasti maďarských kolegů. Nicméně všechny nutné změny stihli včas.
Už se těším na propozice setkání pro rok 2019.
obr. 1: střední část layoutu před ukončením stavby: v popředí Chrisov s odbočkou Obora, v druhém plánu Jurajov Dvor, vzadu Drnov s oběma lokálkami.
. 2: druhá část layoutu s dvojkolejnou tratí z Nového Mesta do Chrisova a odbočnou místní dráhou do Betonárky, vzadu stoly strojní služby
obr. 3: třetí část layoutu s místní tratí do Oldřichova a s hlavní tratí do Kokavy a dále přes odbočku Dvorníky - Zádiel do Jurajova Dvora a do Drnova
TT -